Jednu březnovou sobotu a neděli 2025 jsem se spolu s dalšími 5 ženami zúčastnila kurzu Tajemství pánevního dna I + II, podle Metody 3×3 Renaty Sahani. Konal se v Praze 8 a stál 5.500 Kč. E-mailem jsme dostaly skripta v pdf formátu a jednalo se o vzdělávací akci. Ne ženský kruh ani skupinovou terapii, i když to samozřejmě ve výsledku trochu kruh i terapie byly, ale jen jako vedlejší účinek.
Před kurzem
Pojetí pánevního dna jako víc než nějaký kus těla jsem objevila poměrně nedávno. Většinou slyšíme o inkontinenci a speciálních vložkách, v lepším případě i o cvičeních na její prevenci. Jinak nic moc. Díky knize Divoce ženská od Tami Lynn Kent mi došlo, že ženská pánev má ohromný potenciál. Lépe řečeno žena, která žije v kontaktu a souladu se svou pánví, má přístup k ohromnému potenciálu.
Nadšeně jsem začala hledat možnosti, jak se ve společnosti dalších žen rozvíjet v téhle oblasti. Měla jsem jasno v tom, že tohle chci živě, ne jako online akci. Všechny nabídky, na které jsem narazila, vycházely z konceptu Renaty Sahani, která díky svému dávnému problému a dlouholeté praxi propojila východní a západní přístupy a vytvořila vlastní metodu 3×3.
Našla jsem web Jany Rosy Průvodkyně ženy. Líbila se mi ve videu, kde se představila, nabízela pro mě vhodný termín a přijatelnou cenu, tak jsem se bez váhání přihlásila.
Kurz
Prostor
Kurz se konal v ohromném bytě přizpůsobeném pro podobné akce, v činžáku blízko Bulovky. Do rozhlehlé rohové místnosti proudila spousta světla a zatím ještě vzácných slunečních paprsků. Kochaly jsme se citlivou výzdobou a vybavením místnosti, taky jsme měly k dispozici pohodlné zázemí. Jelikož byla akce ve výsledku celkem komorní, tak se na to byt krásně hodil a podpořil právě tu intimní a osobní atmosféru.
Jediné, co jsem považovala za dost nepraktické, že jsme musely vejít do domu všechny najednou, protože vchod nešlo otevřít z bytu. Takže jsme měly sraz a komu jela o víkendu tramvaj dřív, tak při čekání pěkně promrzl. No, přežily jsme to.
Pojetí a obsah
Jana Rosa je zkušená průvodkyně a lektorka. Kurzy vede už roky a ví, jak téma zpřístupnit co nejširšímu spektru žen. Ano, uprostřed našeho kruhového uspořádání ležely motivační karty a před vůní tyčinek nebylo úniku, nicméně nečarovaly jsme, ani jsme se neoddávaly žádným praktikám, které se zjednodušeně označují jako „ezo“.
Dělaly jsme si poznámky, buď do sešitu nebo do předaného materiálu (kdo si vytiskl) a průběžně si zkoušely všechny cviky a techniky. Dověděly jsme se spoustu informací a zajímavých příkladů, teorie střídala praxi. Mluvily jsme o různých částech těla, ne jen o pánvi, z pohledu těla, emocí i energie. Bylo to docela intenzivní a rozhodně podnětné.
Drobnosti
Skripta, která jsme dostaly k dispozici, pocházejí zřejmě přímo od Renaty Sahani. Jsou moc pěkně zpracovaná a s krásnými ilustracemi. O to víc mě bolí (a zároveň o to míň chápu proč), že obsahují takové množství chyb. Hlavně překlepy a diakritika.
Někdo si toho možná nevšimne, ale člověk jako já vysloveně trpí. Když už si autor dá práci s hodnotným materiálem, mohl by to dát i někomu ke korektuře. Že nás dokument zve na další kurzy, které se konaly už před několika lety, nekomentuju.
Nevím, jestli se mi někdy na nějakém živém kurzu stalo, že by dodržel čas předem avizovaného konce. Vždycky se končí dřív, zpravidla tak o hodinu. Bohužel ani tenhle kurz nebyl výjimkou. Vždycky najde někdo, komu se to hodí, a já už si na to zvykla. Ne že bych toho nedostala dost, ale my „autisti“ máme rádi, když se něco dělá tak, jak se píše na prodejní stránce.
Po kurzu
Celkem běžně se stává, aspoň já jsem to tak dřív měla, že člověk odchází z kurzu nadšený, plný dojmů a podnětů. Někdy dokonce začne některé naučené dovednosti/tipy aplikovat do života. Jenže jak dny plynou, vír života se překotně točí, vynechá se jednou, dvakrát a za pár týdnů se po nadšení zem slehne. Nějak to vyšumí. Nějak se zapomene.
Ani tenhle kurz sám o sobě nestačí k tomu, abychom ruku v ruce s naším pánevním dnem rozkvétaly. Chce to pravidelně cvičit, meditovat, relaxovat, soustředit se, prostě věnovat si čas, prostor, pozornost a energii. Jako všechno. Je fajn se něco dovědět, ale ještě lepší je to nějak prospěšně využít.
Jelikož mám k dispozici čas i prostor věnovat energii a pozornost i sama sobě, začala jsem věci z kurzu fakt dělat. Po mnoha letech jsem vytáhla karimatku a cítila velkou motivaci aplikovat teorii. Nejsem dokonalá a jedna krize už přišla, když jsem se vším na pár týdnů sekla. Prostě to vyšumělo, jak popisuju výš. Ale pak jsem zase naskočila a jedu.
Možná přijdou další krize, ale hlavně když pak zase navážu. Doufám, že jo. Věřím, že pánev je můj zdroj a spojenec. Když jsem už před kurzem začala s meditacemi do pánevního dna, přešly mě návaly. Ze dne na den. Po měsíci se pomalu začaly vracet, naštěstí v mnohem menší frekvenci a intenzitě, ale nakonec mě přešly úplně. Nemám důkaz, že to bylo díky práci s pánevním dnem, ale to mi nebrání, aby z toho měla radost (byl to totiž fakt mazec) a pokračovala dál.
Závěrem
Kurz mě bavil a inspiroval ke každodenním rituálům v podobě cvičení a relaxace. S klidným svědomím ti ho doporučuju, když hledáš, jak systematicky a vědomě pracovat s pánevním dnem. Není sice vhodný pro všechny ženy, resp. životní situace, ale to se dozvíš hned na prodejní stránce.
Jana Rosa mi jako lektorka vyhovovala. Jak jsem už zmínila na začátku, věřím, že umí oslovit široké spektrum žen. Jestli si nejsi jistá, pusť si video na jejím webu, a budeš se moct líp rozhodnout…
Poznámka: popsala jsem tady svoje dojmy, upřímně a s vědomím, že jsou subjektivní, zároveň jsem se snažila o férový nadhled. Prosím, abys k tomu takto přistupovala, nechala se inspirovat a zjistila si další informace či zkušenosti sama, podle toho pak zaujala vlastní postoj, klidně úplně jiný než ten můj.

